V práci otevírá jaderné reaktory, doma servisuje harmoniky

Miroslav Pour ze ŠKODA JS má na starosti údržbu a servis jaderného reaktoru

Ve ŠKODA JS pracujete jako reaktorář. Co si pod tím můžeme představit?

V zásadě základní údržbu a servis reaktoru. V praxi to znamená otevření nebo zavření reaktoru, kontroly různých dílů nebo přípravu na montáž. Vlastní kontroly zařízení už provádějí jiní pracovníci nebo jiné firmy.

Jak se jaderný reaktor otevírá?

Je to poměrně náročný proces, který se skládá ze spousty kroků a činností. Celé otevření trvá přibližně čtyři dny, práce probíhají nepřetržitě 24 hodin denně. Musíme demontovat tři robustní hlavní části, ale otevíráme také stovky menších přírub, přes které jsou vyvedena různá měření. Takže práce je dost a na tyto činnosti si vypomáháme s kolegy, kteří pracují v Dukovanech. My buď jezdíme k nim, nebo oni k nám. Záleží, kde zrovna odstávka probíhá.

Víko k reaktoru v Temelíně drží 54 svorníků …

A jsou to pořádné svorníky. Jeden váží tři sta deset kilo a na výšku má téměř dva metry. Utahujeme je všechny naráz pomocí speciálního stroje. Ten je všechny napne na požadovaní napětí, pak se dotáhnou matice. Tím zajistíme, že každý z 54 svorníků je utažen na stejný moment. A díky tomu zhruba osmdesátitunové víko tlakové nádoby reaktoru těsní i při vysokém tlaku kolem skoro 16 MPa.

Jak jste se k této práci dostal?

Hlavním motivem byla touha po změně. Skoro třicet let jsem pracoval u vodohospodářské firmy. Potřeboval jsem nový impluz.

A ten jste našel v Temelíně?

Ano, přesněji řečeno u ŠKODA JS. Jsem z Dolního Bukovska, elektrárnu mám kousek od domova. Na webu jsem sledoval volná místa v Temelíně a zkusil jsem to. Nakonec to vyšlo u jeho klíčového dodavatele. Shodou okolností teď ŠKODA JS patří i do Skupiny ČEZ.

Bylo to velká změna?

Samozřejmě byla. Dostal jsem se od servisu vodovodů k servisu jaderného reaktoru. To je úplně jiné zařízení, jiné systémy, jiné nářadí a také úplně jiná pravidla. Z předchozího zaměstnání jsem byl na různé předpisy zvyklý, ale tady se jde ještě o úroveň dál. Ale není se čemu divit, když pracujete v těsné blízkosti jaderného reaktoru.

Nebál jste se?

Ze začátku tam přirozeně obavy byly. Ty pramenily především z neznalosti, ale rychle zmizely s absolvováním přípravy. Tady vás na všechno velmi dobře připraví, vše je velmi kontrolované, máme potřebné ochranné pomůcky a neustále nás „hlídají“ dozimetry. Obavy už nemám, respekt ale dál zůstává.

Během odstávky se pohybujete pár centimetrů od reaktoru. Jakou dávku radioaktivity dostanete?

Ročně je to kolem jednoho milisievertu, což je zhruba třikrát méně, než je roční dávka od přírodního pozadí.

Dostal jste se někdy přímo do jaderného reaktoru?

Dovnitř reaktoru ne, ale na dělící rovině, což je část tlakové nádoby reaktoru, se pohybuji pravidelně. Samozřejmě máme ochranné obleky a masky. To a dodržování pravidel stačí k tomu, abychom byli v bezpečí.

Jak odpočíváte, když zrovna nepracujete na jaderném reaktoru?

Od mala jsem chtěl být muzikant. Svým způsobem se mi to i splnilo. Muzika je totiž mým velkým koníčkem. Hraju na trumpetu a harmoniku hned ve čtyřech kapelách.

Kolik vystoupení ročně zvládnete?

Bývaly časy, kdy jsem za rok zvládl i osmdesát různých vystoupení. Teď jsem tak asi na polovině. S malou kapelou hrajeme různě na plesech, s velkým dechovkovým orchestrem koncertujeme na letních akcích. O Vánocích máme několik koncertů v kostelech.

Je nějaké místo, kam se s kapelou rádi vracíte?

Rádi jezdíme do Chmelné u Křemže. Každoročně tam jezdíme na dva bály. Chodí tam hodně lidí, kteří vždycky udělají moc příjemnou atmosféru. Po covidu jsme se báli, jestli bude dobrá návštěvnost, ale v Chmelné nás lidé pokaždé skvěle přivítají. A vždycky si užívám, když vystupujeme doma v Bukovsku.

Během covidu se u vás projevila i další dovednost …

Hodně se zabývám také opravami hudebních nástrojů. U akordeonu a heligonky umím opravit v podstatě všechno. Právě během covidu jsem postavil vlastní heligonku. Občas ji při svých vystoupeních využívám.

A máte nějaký hudební sen?

Ani ne sen, jako spíš přání, aby na naše koncerty chodilo co nejvíc lidí. Dobrá atmosféra při vystoupeních je pro hudebníky nejlepším zdrojem energie.

Zdroj: Českobudějovický deník (Vydavatel: VLTAVA LABE MEDIA a.s.)

Další zprávy